Sevastopoľ
, město na Ukrajině na jižním pobřeží
Krymu; 401 000 obyvatel (1997). Průmysl strojírenský, potravinářský, elektrotechnický; opravny lodí. Významný námořní přístav. Divadla, válečné památníky. – Původně antické osídlení (Chersonesus). Po ruské anexi Krymu založen 1783 válečný přístav a pevnost. V roce 1855 Sevastopoľ dobyt za
krymské války anglo-francouzskými vojsky; 1905 povstání na křižníku Potěmkin. 1942 – 44 v držení nacistického Německa, za 2. světové války město téměř úplně zničeno.
Ottův slovník naučný
↑ nahoruSevastopol n. Sebastopol, ruské město na Krymu, tvořící s okolními vesnicemi a městem Balaklavou zvláštní okres (gradonačaljstvo), v jehož čele gradonačaljnik správy gubernátora.
S. rozkládá se na jižní straně Velké
sevast. zátoky, jsa Jižní zátokou rozdělen na vlastní město a Lodní předměstí (Korabeljnaja slobodka). Vlastní město rozloženo na kopci a jeho úbočích, tak že po některých ulicích nelze jezditi. Severně za Velkou zátokou leží Sěvernaja slobodka (krátce jen »Sěvernajæ zvané).
S. jest od r. 1890 přístavištěm černomořského loďstva válečného. Obch. přístavem Krymu od téže doby jest Feodosie. V historii ruskou
S. zapsal se hrdinnou obranou proti spojeným vojskům franc.-anglicko-sardinským r. 1854 – 55. Když po obležení 349 dnů trvavším Rusové jej opustili, tvořilo město, jež před válkou mělo 50.000 ob., hromadu kamení. Obyv. kleslo na 6500 duší. Brzy počal
S. znovu se zdvíhati. Od let 80tých znovu byv opevňován, proměněn jest dnes v moderní pevnost, jak od moře tak se souše v pravdě nedobytnou. Většina budov městských stavěna je z bílého inkermanského pískovce. Mnohé široké, stromy vysázené ulice a sady dodávají městu velmi pěkný vzhled. Z ulic nejživější jest Nachimovskij prospekt a Veliká mořská ulice. Příjemné měkké podnebí (prům. teplota roční +12,2°C) vábí do
S-e i nemocné (léčení vodou, vinnými hrozny, kumysem a kefírem; lázně bahenní). Dobrá voda vede se do města z říčky Černé. Rozkošný pohled na moře a město skýtá Mořský (Primorskij) boulevard, nádherný to sad na poloostrově utvořeném Velkou, Jižní a Artillerijskou zátokou. Nad nádražím (jest na jižním konci Jižní zátoky) leží na návrší Historický (Istoričeskij) boulevard. Zde byl proslulý z obležení
S-e 4. bastion. Pěkný pohled na město jest také z Midshipmanského (Mičmanského) boulevardu (na něm pomník Kazarského). Na Severním předměstí svěží zelení od jednotvárného okolí odráží se Bratrská mohyla (Bratskaja mogila), rozlehlý hřbitov, kdež pochováno 127.583 obránců sevastopolských (mezi nimi Totleben, Gorčakov a j.). Uprostřed hřbitova pyramidová kaple. Jižně od města při silnici k Balaklavě jest hřbitov franc., angl. a sardinský.
S. jako vojenský přístav má ohromná námořní kasárna, suché a plovoucí doky, helling, loděnice; z budov vyniká Museum obrany
S-e (podle plánu Kočetova vystavěné r. 1895), v něm obrazy (též od Ajvazovského) a nejrozmanitější památky válečné, petropavlovský chrám (v řeckém slohu), vladimírský chrám s hrobkou hrdinů sevastopolských Lazareva, Nachimova, Istomina a Kornilova. Několik památníků (Nachimova, Lazareva; na proslulém Malachovském kurhanu, jehož dobytím 8. září 1855 rozhodnut osud
S-e, zdaleka bělá se pomník admirála Kornilova, který zde byl smrtelně raněn). Od přístaviště obyčejných parníků, Grafskaja pristaň zvaného, vstupuje se do města pěkným portikem. Válečné loďstvo má své zvláštní přístaviště; r. 1904 zbudován nový Carský přístav. Kromě obecných škol jest v
S-u reálka, mužské a ženské progymnasium, ženské gymnasium, plavecká a železniční technická škola. Lidové divadlo. Knihovny. Biologická stanice s akvariem. Rozmanité úřady (ředitelství přístavu, štáb loďstva černomořského, pošta, telefon). Oddělení Říšské banky a j. peněžní ústavy. Denník: »Krymskij Věstni▽. – Velmi zajímavé okolí: Balaklava, Svatojiřský klášter (Georgijevskij monastyr) a j.
S. má 50.710 obyv. (1897). – Místo, na němž rozkládá se
S., bylo obydleno již před narozením Kristovým. Zasahalať sem pravděpodobně řecká osada Chersonésos, známá později starým Rusům pode jménem Korsun, kde přijal křest kníže Vladimír; v nové době vykopané zbytky osady dosud se spatřují necelé 3
km na západ od
S-e. Nad ostatky chrámu v němž prý Vladimír byl pokřestěn, vystavěn nádherný kostel posvěcený sv. Vladimíru (zal. r. 1861); při něm jest klášter. Nalezené starožitnosti uloženy jsou ve zvláštním museu a v klášteře; mnoho přivezeno do petrohrad. Ermitáže. Za dob tatarských stávala na místě dnešního
S-e ves Achtiar. R. 1783 založil zde Potěmkin vojenský přístav, kol něhož pak vzrostlo dnešní město. Srv. Bezčinskij, Putěvoditělj po Krymu (Moskva, 1903).
Pp.
